Během spánku se zvyšuje aktivita lymfatického systému, který z těla odvádí škodlivé látky. Celkově mají všechny buňky v těle čas na regeneraci a obnovu. Do krve se vyplavuje růstový hormon ( též nazývaný jako hormon mládí ), který pomáhá obnovovat starou tkáň a vytvářet novou. To se mimo jiné projevuje i na kvalitě pleti a růstu svalové hmoty.
Po 16-ti hodinách bdělosti se naše tělo automaticky začne připravovat na spánek, což má za následek vyplavování hormonu zvaného MELATONIN ( spánkový hormon, díky kterému k večeru začneme pociťovat únavu a začne se nám chtít spát ) , k čemuž přispívá náš cirkadiánní rytmus. Co ovšem navyšování hladiny MELATONINU v našem těle brání, je modré světlo. Nalezneme ho téměř v jakékoliv elektronice ( telefon, televize, notebook, atp.. ), ale i při svícení světlem s LED žárovkou. Ideální je se tedy modrému světlu před spánkem vyhnout. Pokud to ovšem není možné a musíte třeba pracovat dlouho do večera, existují například oranžové brýle, které modré světlo blokují.
Pokud našemu tělu nedopřejeme dostatek spánku ( uvádí se přibližně 7-9 hodin denně ), vznikne u nás takzvaný spánkový dluh.
Co to ale je ten spánkový dluh?
Ve zkratce se jedná o rozdíl mezi tím, kolik bychom měli spát a kolik doopravdy spíme. Pokud by jste tedy měli spát 8 hodin, ale spíte jen 6, vytváříte si tím zmiňovaný spánkový dluh. Jakmile se tohle děje opakovaně, třeba i po dobu několika let, vzniká u vás chronický spánkový dluh. Ten bývá často spojován s mnohými zdravotními problémy jako například : inzulínová rezistence, hypertenze, cukrovka, obezita, deprese a mnoho dalších.
Jako jeden z hlavních faktorů, který ovlivňuje kvalitu spánku, je jeho pravidelnost. Znamená to tedy, že bychom se měli snažit chodit spát každý den ve stejný čas. Pokud nemáte práci, kdy se vám střídají noční a denní směny ( zde je bohužel problém pravidelný spánek ), je dobré si toto pohlídat. Co se týče jídla, neměli bychom jíst alespoň hodinu a půl před spánkem. Plné břicho by mohlo zhoršit naše usínání a kvalitu našeho spánku.
Jak jsem již zmiňoval, je dobré 2 hodiny před spánkem omezit modré světlo, které našemu mozku vysílá signál, že je stále den, čímž se snižuje vyplavování MELATONINU, což má za následek horší kvalitu spánku. Určitě je také dobré spát ve vyvětrané místnosti s ideální teplotou v místnosti zhruba 19 stupňů ( samozřejmě záleží na každém z nás, jaká teplota nám vyhovuje ).
Délka spánku by u dospělého člověka měla být mezi 7 a 9 hodinami, u dospívajících a mladých dospělých o hodinu déle.
Ve zkratce řečeno, kvalita našeho bdělého života je velmi často odrazem kvality našeho spánku. To jak spíme, dost zásadně určuje to, jak se cítíme, když jsme vzhůru. Tyto dvě věty by v každém z nás měly vyvolat pocit, že spánek je opravdu něco, co bychom neměli zanedbávat.